Toužení

Rok vzniku: 1899
Provedení: olej na plátně
Originál uložen: Pinacoteca do Estado de Sao Paulo, Brazílie
Rozměr originálu: 101x197 cm

Hluboce emocionální obraz představuje vše, co znamená španělské a portugalské slovo Saudade. Saudade nemá žádný přímý překlad do angličtiny ani češtiny, vyjadřuje nostalgické nebo melancholické toužení po něčem nebo někom nepřítomném a milovaném. Ve významu slova je ovšem ukryto i potlačované vědomí, že objekt toužení už se nikdy nevrátí. Obraz byl namalován ve stejném roce, jako autor, brazilský umělec, Almeida Júnior, zemřel, jakoby měl naznačovat, co přijde. Jednalo se ovšem o smrt násilnou a nečekanou, Júnior byl ubodán k smrti svým bratrancem, který odhalil tajný poměr své ženy s umělcem.

Almeida Júnior namaloval obraz Toužení v roce 1899. Převládající barvy tohoto obrazu jsou tmavé barvy a jeho formát je vysoký. Rozměr originálu je 101x197 cm. Umístěním originálu obrazu je Pinacoteca do Estado de Sao Paulo, Brazílie. Reprodukci tohoto obrazu tiskneme na přání - můžete si zvolit rozměr i provedení reprodukce.

Brazilský umělec José Ferraz de Almeida Júnior (1850-1899) začal malovat, když pracoval jako zvoník v kostelu Panny Marie Candelaria. Ve volných chvílích namaloval několik menších obrazů s náboženskou tématikou. Hlavní kněz byl natolik ohromen jeho prací, že uspořádal sbírku, díky níž mohl Júnior navštěvovat lekce kreslení. V roce 1869 studoval na Academia Imperial de Belas Artes. Po promoci si otevřel vlastní studio, aby si vydělal na cestu do Evropy. V roce 1876 vystavoval v Sao Paulu, kde si ho všiml císař Pedro II. Byl natolik uchvácen obrazy jako např. Toužení Vodopády, že mu nabídl finanční podporu. Tím se mu splnil jeho sen a mohl vycestovat do Paříže a studoval na Beaux-Arts. Po návratu do Brazílie v roce 1882 dával ve svém studiu lekce. Neopustil Sao Paulo ani, když dostal nabídku stát se profesorem historie malby na Akademii. Jeho život násilně ukončil jeho bratranec, když ho ubodal kvůli dlouhotrvajícímu románku s jeho ženou. Za svou tvorbu z období romantismu, byl Júnior odměněn titulem rytíř Řádu růže od císaře.